Mechanismus bezkontaktního poranění ACL

Nepohodlná pravda z videí zní: většina přetržení ACL vzniká, když sportovec přistane skoro na propnuté noze a na celém chodidle. Koleno pak dostává zabrat – přenese se velká rána. Valgus, který všichni milujeme nenávidět, přichází až později, takže ho přestaňme démonizovat jako jediný spouštěč.

1. Nejprve fakta, protože evidence > dojmy

• ~70 % ACL ruptur je bezkontaktních – žádné monstrózní tacklování, prostě dopad nebo zabrzdění, případně rychlá změna směru pohybu.

• V bezpečné variantě sportovec dosedá “toe-to-heel” a hned krčí kotník i koleno. Lýtkové svaly fungují jako airbag, pohlcují sílu (tlumí dopad).
  

• V provokativní poloze přistane sportovec na celou plosku s kolenem téměř v extenzi. Lýtkový airbag je "vyfouknutý", impuls letí přímo do kolene → axiální komprese a ACL (pokud dojde k poranění) praská.
  

• Quadriceps na max + abdukční moment? Jasně, tyhle faktory snižují prahovou hodnotu vazu, ale primárně jde o ten kompresní šok.
  

2. Překlad do “fyzio řeči”

(Časy jsou orientační – pointa je, že valgus je důsledek, ne tlačítko “Start”.)

3. Praktické tipy ze studie

1. Učme atlety měkké přistání (Je to však možné v praxi/zápase aplikovat?)

   • Dopad na špičku → kotník dorziflex → koleno flex min. 30°.

   • Video feedback: zpomalené záběry, ať vidí, kdy a kde se dotkli.

2. Triceps surae jako airbag

   • Excentrické calf raises, ale přidejme plyometrii s “soft landing” cue (naváděním).

3. Kvadriceps ≠ Darth Vader

   • Sílu nutně nepotlačujme, spíš časujme ko-aktivaci hamstringů (např. Nordic drops → okamžité výskoky).

4. Decelerace drills

   • “Sprint & stick”: 10 m sprint, stop na špičce jedné nohy, prohamstringovat.

   • Zvyšujme chaos: házejme míč, měňme směr, přidejme vizuální podněty... Reflexivní tlumení.

5. Přestaňmě honit valgus vteřinu po kontaktu

   • Pokud už ho vidíme, vlak jel před půl vteřinou. Zaměřme se na první dázi po IC.

4. TL;DR pro coffee-room

„Flat-foot + skoro propnuté koleno = biomechanický recept na ACL katastrofu.
Zaměňme tvrdé dopady za pružné a nechme tak lýtka dělat jejich práci.“

Příště, než pacientovi nalepíte další “no-valgus” kinezio-nálepku, raději ho naučme, jak má přistát jako ninja, ne jako pytel brambor.

5. Zamyšlení

Autoři popisují důležitost biomechanických preměnných a odvádí pozornost od mnohdy démonizovaného valgusu kolene, jako osamoceného (výlučního) rizikového faktoru pro ruptutu ACL. Identifikují soubor biomechanických pravidel pro minimalizaci enormní zátěže tohoto vazu při rizikových (provokačních) pohybech. Otázkou do budoucna ještě zbývá, zda tyto intervence (výše zmíněné) jsou schopny a také případně po jaké době, snížit riziko těchto náročnějších (provokačních) pozic pro přední zkřížený vaz při podvědomém pohybu. Dále se musíme zamyslet, aby nedošlo jen k záměňe jednoho biomechanického faktoru (valgus kolene) za jiný, protože poranění ACL je komplexní záležitost a ne vždy jsme schopni, nebo dokonce chceme, určité pohyby změnit. Nicméně pro pochopení mechanismu poranění ACL je tato studie velmi zajímavě zpracována.

Použité zkratky:

• TPA = Tibial Plateau Angle – úhel sklonu tibiálního plata (horní kloubní plochy holenní kosti) vůči dlouhé ose tibie či femuru. Strmější (větší) zadní sklon usnadňuje při axiální kompresi posun tibie dopředu a tím zvyšuje tah na ACL.
  

• IC = Initial Contact – „počáteční kontakt“, tj. přesný okamžik, kdy chodidlo poprvé dosedne na podložku/zem (první rámec po dopadu či šlápnutí). V biomechanických studiích se od IC odvíjí časové okno 0–150 ms, ve kterém dochází k největším rázům na kolenní vazivo a kde typicky nastává poranění ACL. 

Zdroj:

BODEN, Barry P.; SHEEHAN, Frances T. Mechanism of non‐contact ACL injury: OREF Clinical Research Award 2021. Journal of Orthopaedic Research®, 2022, 40.3: 531-540.