Co nám pět single-case příběhů říká o zvedání břemen při chronické bolesti zad
„Zvedej v hlubokém dřepu, drž záda rovná.“ – Mantra, kterou slyší každý pacient s bolestí zad a každý fyzio-student. Ale co když právě rigidní styl dřepování u některých lidí bolest spíše udržuje? Nová replikovaná single-case studie (N = 5) přináší detailní časové mapy toho, jak změna zvedací techniky souvisí s bolestí a funkčním omezením během kognitivně-funkční terapie (CFT).
Jak studie probíhala
-
Baseline: 4–6 týdnů monitoringu bez zásahu
-
Intervence: max. 10 sezení CFT během 12 týdnů
-
Follow-up: 3 měsíce po ukončení
-
Měření: nositelné senzory sledovaly ROM a rychlost trupu/kolen při opakovaném zdvihu; online dotazníky hodnotily bolest a funkční omezení.
Co se ukázalo?
| Pozorování | Detail |
|---|---|
| Unikátní trajektorie | Všech 5 lidí změnilo techniku, ale každý jinak a v jiném čase. |
| Silnější vazba k funkci než k bolesti | 72 % vztahů mezi technikou a funkčním omezením (disabilita) vs. 52 % pro bolest. |
| Směr změny | 87 % zlepšení šlo ruku v ruce s přechodem od dřepu → semi-dřep → stoop a rychlejšímzvedáním (víc ROM a rychlosti trupu, míň práce kolen). |
| Žádné univerzální „bezpečné“ vyzvednutí | „Správné“ je to, co snižuje disabilitu a bolest konkrétního člověka. |
Klinické střípky k zamyšlení
-
Variabilita je norma. Jeden protokol liftingu všem nesedí. Sledujme reakce – ne jen formu.
-
Rychlost a ROM trupu nejsou nepřátelé. U těchto pacientů šel větší předklon a dynamičtější zdvih ruku v ruce s menší bolestí.
-
CFT jako rámec. Práce s více dimenzemi (vědomí, přesvědčení, motorika) umožnila lidem pustit „ochranné“ strategie a zkoušet nové pohyby.
-
Méně direktivních zákazů, více koučinku dovedností. Místo „nesmíš se ohnout“ zkoušejme „pojďme najít způsob, který ti momentálně sedí“.
Limity, na které nesmíme zapomenout
-
Pouze pět kazuistik – nelze generalizovat populačně.
-
Bez kontrolní skupiny – kauzalitu nelze tvrdit, jde o souběh změn.
-
Technická špička (IMU senzory, křížová korelace) ≠ běžná klinika; převod do praxe vyžaduje kreativitu.
„Úkolem není vnutit pacientovi ideální lyžařský dřep, ale pomoci mu objevit pohyb, při kterém se cítí schopnější a s menším omezením.“
Když příště uvidíme člověka, který se při každém zdvihu křečovitě a přehnaně chrání/zatíná, zkusme místo dalšího poučování o rovné páteři experiment s variabilitou, rychlostí a postupným opouštěním strachu. Sledujme, co to dělá s jeho funkcí – a dejte mu odvahu znovu věřit svému pohybu.
Více info v originále studie níže.
Zdroj:
On-line
Myofasciální trigger pointy videokurz
Na kurzu se dozvíte základní teorii vzniku svalových spoušťových bodů, a jak s nimi pracovat. Vysvětlíme Vám, které všechny faktory ke vzniku svalové bolesti mohou přispívat a jak je lze ovlivnit.
