Silový trénink neposiluje jenom svaly

Silový trénink neposilujeme jenom svaly, má multisystémový přesah!

Maestroni a kol 2020 zmiňují výhody silového tréninku na muskuloskeletální tkáně a představují tréninkové programy jak pro prevenci, tak pro msk poruchy. Navazuje tak na doporučení WHO - viz minulý příspěvek.

V tomto přehledu zmiňují tři hlavní pilíře:

  • Silový trénink poskytuje jedinečné výhody muskuloskeletálnímu systému u běžných msk poruch i u zdravých lidí.
  • Aby bylo dosaženo požadované pozitivní adaptace, použití mechanického zatížení musí být specifické
  • Zdravotniční pracovníci by měli podporovat silový trénink u běžné populace kvůli jeho multisystémovým a specifickým přínosům pro pohybový aparát.

Na obrázku si můžeme všimnout, co všechno silový trénink ovlivňuje.

Celý článek stručně popisuje mechanismy podporující pozitivní adaptaci na silový trénink a možné výhody pro pohybový aparát. Zmiňujě přehled tréninkových strategií zaměřených na tyto adaptace jak u běžných muskuloskeletálních poruch, tak u prevence.

Zmíněné tréninky nejsou sestaveny formou 3x10 opakování, ale berou v potaz individuální přístup v rámci multidisciplinárního systému. V programu se klade důraz na:

  • muskuloskeletální systém
  • obecné zdraví
  • psychologické faktory
  • sociální faktory
  • proměnné související s tréninkem
  • genetika / epigenetické faktory

Koncepty vyjádřené v tomto přehledu mohou zdravotnickým pracovníkům pomoci porozumět a prosazovat jasná a na důkazech doložená doporučení pro silový trénink v muskuloskeletální praxi, sportovní medicíně a široké škále lékařských specializací. Sdílená interdisciplinární doporučení jsou proto zásadní.

 

Wittfeld a kol. 2020 zjistili, že kardiorespirační zdatnost (pohybová vytrvalost) má vliv na objem mozku a to nejen v částech s pohybem spojeným. Navíc u starších lidí může pomáhat s pamětí.

Belavy a kol. 2017 zjistili, že

meziobratlové ploténky reagují na fyzickou zátěž. V této studii porovnávaly (v rámci 5 leté historie) u necvičící populace, u běžců, kteří běhají 20 - 40 km/týden a u běžců, co mají v nohách přes 50 km/týden. U sportujících jedinců byly ploténky silnější a více hydratované.

 

Zdroje:

Maestroni a kol 2020: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32564299/

Wittfeld a kol. 2020: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31902428/

Belavy a kol. 2017: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/28422125/