Co mělo lepší úspěch pro úbytek viscerálního tuku?
Cvičení vs omezení kalorického příjmu u osob s nadváhou a obezitou.
Obezita je celosvětově stále větším problémem v oblasti veřejného zdraví - 39 % dospělých lidí na celém světě trpí nadváhou a 13 % obezitou. Guidelines pro management obezity podporují jak cvičení, tak omezení kalorického příjmu s cílem snížit index tělesné hmotnosti (BMI). BMI však nerozlišuje mezi podkožním a viscerálním tukem, který představuje mnohem větší metabolické riziko (než podkožní tuk).
Oproti omezení kalorického příjmu způsobuje cvičení úbytek tuku prostřednictvím zvýšení energetického výdeje. Pro přesnější srovnání použili vědci týdenní kalorický deficit ke kontrole celkových účinků obou intervencí.
V přehledu vyhledali studie (zahrnuto 40 studií s 2190 osobami), kde byli účastníci rozděleni do 3 skupin:
- cvičení
- omezení kalorického příjmu
- kontrolní skupina (žádné změny v energetickém výdeji a příjmu)
Viscerální tuk byl měřený pomocí magnetické rezonance, nebo počítačové tomografie (nejpřesnější metody).
Co vědci zjistili?
- Cvičení i omezení kalorického příjmu účinně snižují množství viscerálního tuku
- Pouze u cvičení se projevil vztah mezi dávkou a odezvou - více cvičení vedlo k většímu úbytku viscerálního tuku
- Omezení kalorického příjmu nebylo ve výsledku závislé na dávce - větší kalorický deficit nemusí nutně vést k většímu úbytku viscerálního tuku
Grafy a možný mechanismus účinku v originálním článku (zdroj) zde:
