Kostra se může přizpůsobit mechanickému zatížení a zlepšila tak svji pevnost. To hezky dokládá studie hráčů baseballu, kteří mají téměř dvojnásobnou sílu diafýzy humeru v jejich dominantní paži, oproti kontralaterální "nevrhací" paži (viz foto).

Ne všichni atleti však mají "dobrou" kostru

Předpoklad, že všichni sportovci skrze pravidelné vystavování se zátěži mají dobré zdraví kostí je však mylný. Kost nejlépe reaguje na velké zátěže prováděné vysokou rychlostí. Lepší potenciál tak mají aktivity spojené se zátěží zahrnující impulzivní zatížení jako je přerušované, ​​explozivní skákání a/nebo sprint s rychlými změnami směru.

Gymnastické aktivity generují jedny z největších osteogenních stimulů, a proto mají gymnastky vysoké hodnoty kostní hmoty. Zajímavé je, že gymnastky mají také vysoký výskyt únavových poranění kostí, což naznačuje omezenou schopnost jejich dobře přizpůsobené kostry, tolerovat aplikovanou zátěž. Podobně jsou na tom třeba i basketbalisté.

Naopak plavci a cyklisté mají omezené osteogenní stimuly, jejichž následkem je ve srovnání s jinými sportovci nižší hodnota kostní hmoty. Přesto mají méně často únavová poraněnní kostí, nejspíše i dík nízké zátěži kostí.

Tato zjištění podtrhují důležitost pochopení rovnováhy mezi aplikovaným zatížením kostí a jejich zdravím napříč různými spektry sportovců.

Běžci na dlouhé tratě mají jedny z nejvyšších výskytů únavových poranění kostí. Jedním z mnoha faktorů je právě zdraví kostí. To může být ovlivněno z mnoha důvodů. Jedním z nich může být právě to, že běh na dlouhé vzdálenosti není nejlepší aktivitou pro budování kostní hmoty.

Kostní buňky znecitliví - stanou se „hluchými“ vůči opakované zátěži. Ztrácejí 95 % své mechanosenzitivity již po několika minutách běhu-  „začnou se nudit a přestanou reagovat“.

"Kost vnímá zátěž cca prvních 10 min".To zmiňoval již Greg Lehman na kurzu v Praze, který jsme v loňském roce pořádali. (poznámka redakce)

• Více než 90 % mechanosenzitivity je obnoveno 4–8 hodinovým odpočinkem mezi zátěžemi.
• Několik minut cvičení zaměřeného na kosti (např. plyometrie) později během dne po běhu může vygenerovat další adaptaci kostí nad rámec toho, co je vytvářeno pouze během. 

Pro kosti je dobrá zátěž v různých směrech

Vojenští rekruti v základním výcviku s předchozí historií hraní míčových sportů měli téměř 1/3 šanci na rozvoe únavového poranění kostí oproti těm, kteří tyto sporty nehráli.

Ve studii je zmíněna i úvaha, že vícesměrové aktivity by měly být podporovány již od velmi mladého věku, kdy je kostra nejvíce tolerantní, a specializace na jeden sport by měla být odložena alespoň do střední školy, aby se vyvinula robustní kostra, která vydrží vícesměrné zatížení. (podrobněji ve studii)

Zdroj:

WARDEN, Stuart J.; EDWARDS, W. Brent; WILLY, Richard W. Preventing bone stress injuries in runners with optimal workload. Currentosteoporosis reports, 2021, 19.3: 298-307.